ZÁBAVA

Koně i poníci Přeskočit navigaci NavigaceRubriky Ankety Blog Galerka "Já a můj kůň" aneb Vaše příběhy Jezdecké disciplíny Jména koní Jízda na koni Koníci z Mokřice Koňská zábava a další blbosti Koňské colorky Koňský bazar Klub koní My, Vy a koně On-line hry s koňmi PC hra StarShine Péče o koně Plemena koní Pony club Povídky o koních Slavní koně Slovník Testy Úvod Vaše dotazy - naše odpovědi věci do školy Vítám vás!!! Zajímavosti o koních Znalec koní ZZVJ Zpráva autorovi Od: Oblíbené stránky Bezva blog Žažíka Jeden pěkný koňský blogís... Bloček o koních Nejlepší virtuální stáj-Ufonek Obleč a vyčisti si koně! stránka o StraShine Další stránka o koních Stránka o jezdectví Koně kolem nás stránka o koních Druhy krmiv 9.4.2006 18:45 | Tajna | Péče o koně Druhy krmiv OBJEMNÁ KRMIVA SENO Tvoří základ krmné dávky (v zimním období tvoří 40 - 50% krmné dávky). Obsahuje minerální látky a vitamíny. Nejkvalitnější seno má šedozelenou barvu. Zkrmuje se celé nebo jako řezanka. Jakost sena závisí: na složení hodnotné trávy jsou - bojínek luční, kostřava luční, jílek, lipnice, pýr, psineček,... méně hodnotné - např. psárka luční nevhodné - metlice, rákos,... době sklizně - nejvhodnější doba kosení je začátkem květů vývojové fázi sušení - sušíme buď na zemi, na sušácích nebo uměle (horkým nebo studeným vzduchem) uskladnění - v suchých prostorách Čerstvým senem krmíme nejdříve za 4 - 6 týdnů po sklizni. Za tuto dobu musí být seno "vypocené" (probíhají zde biologické zrací procesy). Druhy sena: Luční je nejvhodnější, z minerálních látek obsahuje nejvíce Ca a P, z vitamínů D, E a B. Otava má méně vlákniny, ale více živin. Lesní je špatně stravitelné, krmíme jím jen nouzově Kozí je to seno ze zamokřelých luk - je kyselé a ostré Jetelové je bohaté na vápník a karoten Vojtěškové bohaté na vápník, minerální látky, karoten, vit. E a má vysoký obsah bílkovin. Je vhodné ho zkrmovat s lučním. Vičencové musí být zkrmováno po odkvětu, je dřevnaté KRMNÁ SLÁMA A PLEVY Ke krmení jsou vhodné slámy jařmin (jsou stravitelnější než ozimů). V omezené míře používáme i slámu luskovin (hrách, bob, peluška, čočka, vikev). Nejkvalitnější je sláma ovesná a ječná. Zkrmuje se celá nebo řezaná na 3 - 5 cm společně s krouhanými okopaninami nebo s melasou. Kvalita slámy: nesmí být shnilá a zapařená z polehlého obilí nezkrmujeme ihned po sklizni Plevy je to krmení, které se používá nouzově u užitkových koní v zimním období. Jsou nevhodné pro krmení kojících, březích klisen, hříbat a koní ve velkém pracovním zatížení. nejvhodnější - otruby ovesné, pšeničné a plevy luskovin méně vhodné - ječné plevy nevhodné - žitné Ječné plevy se zkrmují máčené min. 6 hod, protože jinak by mohly poranit sliznici. ZELENÁ PÍCE Hodnota zelené píce závisí na botanické skladbě. Nejvyšší výživná hodnota je v listech, neboť obsahují hodně vody a jsou lehce stravitelné. Zelenou píci raději spásáme než zkrmujeme ve stáji, protože může dojít k zapaření a následným zažívacím potížím (kolikám, průjmům, katarům). Jinak ale zkrmujeme celou. Není vhodná pro dostihové koně, spíše se používá jako doplňkové krmivo u tažných a chovných koní. Nejlepší je zelená píce z jetele, vojtěšky a vičence v květu. Méně vhodná je z kukuřice, na podzim - krmné kapusty. Omezeně můžeme použít řepné skrojky. SILÁŽOVANÁ KRMIVA Silážovaná píce se připravuje ze zelené píce nebo z cukrovarských zbytků. Musí být dokonale zkvašená. Nejvhodnější je siláž kukuřičná. Provádíme ji v době voskové zralosti. Kyselost siláže můžeme snížit přidáním minerálních látek (např. mletým vápencem, plavenou křídou). KRMNÉ OKOPANINY Mají příznivé dietetické účinky. Vhodná je krmná mrkev (obsahuje karoten) zejména pro hříbata při odčervování, krmná řepa (ta hlavně pro tažné koně), cukrovka, pařené brambory (ne syrové, neboť obsahují solanin). Zkrmujeme je celé, dobře omyté, nenahnilé, nenamrzlé. Pouze brambory podáváme pařené a nepřipravujeme je do zásoby. JADRNÁ KRMIVA STATKOVÁ Zrniny obilovin OVES Je to nejvyužívanější krmivo, lehce stravitelné a nezpůsobuje zažívací potíže. Má vysoký obsah kys. fosforečné, která působí na nervovou soustavu. U kojících klisen podporuje tvorbu mléka. U hřebců pohlavní aktivitu. Zkrmuje se celý, jen hříbatům a nemocným koním se podává drcený. Jelikož obsahuje hodně tuku, musíme dát pozor na žluknutí. Čerstvý oves nezkrmujeme, necháme ho min 2. měsíce "potit". Hektolitrová hmotnost je 45 - 52 kg. Pod 45 kg klesá výživná hodnota. JEČMEN Používá se jako náhrada za oves, má vyšší krmnou hodnotu, ale je hůře stravitelný a nemá dietetické účinky. Velké dávky mohou způsobit zažívací potíže. Je vhodný zejména pro hříbata. Zkrmuje se šrotovaný, spařený. ŽITO Není vhodné jako krmivo, neboť je těžko stravitelné. Způsobuje u koní dermatózy - onemocnění kůže. U klisen může způsobit potrat. Zkrmuje se spařený, drcený, společně s řezankou. KUKUŘICE Má poměrně vysokou krmnou hodnotu. Při vysokých dávkách zkrmování u mladých koní může způsobit rachitidu (křivici) a u dostihových koní zvyšuje pocení. Proto je vhodná spíše pro tažné koně. Zkrmuje se šrotovaná (pozor na žluknutí) nebo s řezankou. PROSO Má vysokou krmnou hodnotu jako oves. Je vhodné pro plemenné koně. Zrniny luštěnin Obsahují hodně dusíkatých látek. Zkrmují se u těžce pracujících koní, mají nadýmací účinek. Zkrmují se vařené, drcené a máčené. BOB Je vhodný pro tažné koně, ale také i pro koně dostihové a plemenné. Denní dávka je 1 - 1 1/2 kg. Zkrmuje se máčený. HRÁCH Krmná dávka je 10 - 20% z celkové krmné dávky. Zkrmuje se stejně jako bob. SÓJA Je vhodná pro hříbata. Semena olejnin LNĚNÉ SEMÍNKO Má dietetické účinky na trávicí ústrojí. Je vhodné pro klisny po porodu, pro nemocná zvířata nebo zvířata po nemoci. Má regenerační účinky pro těžce pracující a dostihové koně. Působí laksativně (projímavě). Má vliv na výměnu a kvalitu srsti. KRMIVA PRŮMYSLOVÁ Jsou to zbytky po úpravě zemědělských produktů. Patří sem: SUŠENÉ CUKROVARSKÉ ŘÍZKY Je to energetické krmivo a denní dávka je 2,5 kg. Podáváme je máčené. SUŠENÉ BRAMBOROVÉ VLOČKY Zkrmují se máčené, namíchané s řezankou. LNĚNÉ POKRUTINY, EXTRAHOVANÝ LNĚNÝ ŠROT Je dobře stravitelný, vhodný pro březí klisny, nemocné koně i pro hřebce. Denní dávka je 0,1 - 0,25 kg/kus a den. Zkrmuje se vařený. PŠENIČNÉ OTRUBY Podávají se pařené. Používají se na přípravu nápoje MASH. ŽITNÉ OTRUBY Zkrmujeme je máčené, ale opatrně, jen v malých dávkách a pouze nouzově (neboť obsahují námel, který může způsobit u březích klisen potrat). SLADOVÝ KVĚT Získává se ze správně usušeného ječmene, má dietetické účinky. Zkrmuje se s ovsem v dávce 2 - 3 kg. MELASA Je to tmavě hnědý produkt, zbytek po výrobě cukru. Obsahuje hodně cukru, je těžko stravitelná, používá se jen ke zchutňování krmné dávky. Ředí se s vodou v poměru 1 : 2 - 4. Melasové krmivo = mačkaný oves + melasa + přídavek z mlýnského průmyslu (otruby, krmné mouky). Musí se ihned zkrmit, neboť rychle podléhá zkáze. TVAROVANÁ KRMIVA To jsou brikety a granule. Rozlišujeme 3 základní druhy: Krmiva obsahující jen jedno krmivo (jetel, vojtěšku). Přidává se k nim oves, seno nebo sláma. Doplňkové krmné směsi - jsou složeny z několika krmiv (př. vojtěška + oves). Zkrmují se společně s ostatními krmivy. Kompletní krmná směs - tvoří celou krmnou dávku. Nic víc se nepřikrmuje. Velikost granule pro koně je v průměru 8 - 30 mm. Kompletní složení granulované krmné směsi: - oves 20% - ječmen 15% - sójové pokrutiny (někdy + kukuřice) 7% - obilní klíčky 10% - pšeničné otruby 18% - vojtěšková moučka 25% - krmná sůl 1% - hipovit 2% - cukr 2% KRMIVA ŽIVOČIŠNÉHO PŮVODU MLEZIVO Je to první výživa hříběte. Klisna ho produkuje 3 - 5 dní, po této době se upravuje na složení normálního mléka. SUŠENÉ MLÉKO Zkrmuje se většinou rozpuštěné ve vodě (sušené mícháme s jadrnými krmivy). Toto mléko má nízký obsah tuku. MASOKOSTNÍ A KREVNÍ MOUČKY Mají svůj charakteristický pach. Podávají se v množství 50 - 300 g/kus a den. Plemenným hřebcům se dává i čerstvá krev, která má vliv na kvalitu. Zkrmuje se jako přídavek ke glycidovým krmivům. RYBÍ TUK Je zdrojem vitamínů A a D, koně ho špatně přijímají. Krmná dávka je 40 - 60 g/kus a den. Zkrmuje se s objemnými i jadrnými krmivy. TVAROH A SLEPIČÍ VEJCE Jsou důležité hlavně pro výživu hříbat a dostihových koní. MINERÁLNÍ KRMIVA PÍCNÍ VÁPNO Je zdrojem vápníku a fosforu, přidává se pokud v krmné dávce chybí. Zvlášť důležitý je u hříbat na vývin kostry. Krmná dávka je 20 - 50 g/kus a den. PLAVENÁ KŘÍDA, KRMNÝ VÁPENEC Vyrovnávají acidobazickou rovnováhu v žaludku. Krmná dávka na den je 20 - 50 g/kus. Zkrmují se s nekvalitním senem (kyselým senem) nebo při zkrmování siláže. KRMNÁ SŮL Je zdrojem sodíku, který ve spolupůsobení s draslíkem ovlivňuje osmotický tlak (srdeční činnost). Zkrmuje se ve formě lizu (dle potřeby). Spotřeba soli při lehké práci je 10 - 15 g/kus a den a při těžké práci 25 g/kus a den. HIPOVIT Je to minerální krmná přísada - koncentrát specificky účinné látky. U dospělých koní je krmná dávka 14 g/100 kg živé hmotnosti, u hříbat je to 20 g/100 kg živé hmotnosti. VITAMÍNY Usměrňují pochody v organismu, látkovou výměnu živin a chrání před nemocemi. Dodáváme je v krmivu, nedostatek může způsobit AVITAMINÓZU a nadbytek HYPERVITAMINÓZU. Rozlišujeme vitamíny rozpustné ve vodě a vitamíny rozpustné v tucích. Rozpustné v tucích VITAMÍN "A" Nachází se v krmivu jako provitamín A (např. v krmné mrkvi). Do zásoby se ukládá v játrech a v krevním séru. Denní potřeba je 2,5 mg/den při živé hmotnosti 500 kg. Avitaminóza způsobuje: poškození epitelů sliznic rodí se slepá mláďata, mají zpomalený růst, nervové křeče a poruchy rovnováhy VITAMÍN "D" Koni je dodán rybím tukem, lučním senem, sušenými kvasnicemi i pohybem na slunci. Nedostatek může způsobit rachitis (křivici). VITAMÍN "E" Je důležitý pro plodnost. Zdrojem je luční a vojtěškové seno, naklíčený oves,... VITAMÍN "K" Je důležitý pro srážlivost krve. Nedostatek způsobuje nedostatečnou srážlivost. Rozpustné ve vodě B - KOMPLEX Je zdrojem vitamínu B1, B2, B6, B12, PP (kys. nikotinová). Najdeme je v sušených kvasnicích, zeleném krmivu, vojtěškovém a jetelovém seně. VITAMÍN "C" Zdrojem tohoto vitamínu jsou mladé rostliny, siláž, okopaniny,... Nedostatek způsobuje celkové zhoršení zdravotního stavu.